Nerovný přístup k utajování rodných čísel

Určitě si vzpomínáte na dobu, kdy propukla mánie utajování rodných čísel u zaměstnanců. Svého času se dokonce vedla diskuze o tom, zda se rodné číslo může uvádět  na pracovních smlouvách. Naproti tomu po dlouhou dobu visela rodná čísla u všech fyzických osob, které vykonávaly funkci statutárních orgánů, veřejně na obchodním rejstříku. Teď už tomu tak není. Ale u osob samostatně výdělečně činných se bohužel nic nezměnilo. Pokud jsou plátci DPH, tak si jejich rodná čísla můžete stáhnout například na ARESu.

Na každé účtence rodné číslo podnikatele

V současné době se tento problém znovu otevřel v souvislosti s EET. Na každé účtence, kterou obdržíte si můžete zároveň přečíst rodné číslo podnikající fyzické osoby, která účtenku vystavila. Tohle je pro mě další jasný důkaz šikany podnikatelů, fyzických osob.

Nechápu proč tomu tak musí být. Vždyť každý zaregistrovaný k EET registruje zároveň svoji provozovnu a obdrží certifikát, který jej jednoznačně identifikuje vůči daňové správě. Přesto je na účtence uvedeno jeho rodné číslo.  Argument, že rodné číslo slouží k identifikaci podnikatele ve styku se správce daně tady jednoznačně neobstojí. Finanční správa může účtenku ve svém systému jasně identifikovat úplně jinak.

Proč tedy fyzické osoby dostávají při zahájení samostatné výdělečné činnosti IČ? Proč toto identifikační číslo nemůže sloužit k jejich identifikaci i ve styku s orgány finanční správy?

Tento přístup jasně ukazuje, že podnikající fyzické osoby jsou, na rozdíl od zaměstnanců, pro stát občany druhé kategorie, jejichž osobní údaje není nutné chránit. Myslím, že tato vysoce diskriminační praxe si říká o podnět k ústavnímu soudu.