Začněme názorným příkladem. Mladý pár si pořídí domeček s pozemkem v hodnotě cca 5 milionů korun. Domeček vyžaduje rekonstrukci. Mladý pár musí do tří měsíců po měsíci, kdy je nemovitá věc zapsána do   katastru, podat přiznání k dani z nabytí nemovitostí. Vyměřená daň bude činit minimálně 200000,- Kč. Vzhledem ke komplikovanosti přiznání si bude pravděpodobně muset mladý pár přizvat odborníka, který zpracuje daňové přiznání. A to ještě ani nemluvíme o tom, že se dvojnásobně zvýšil poplatek za zápis do katastru nemovitostí.

Za těch 200000,- Kč by náš mladý práv v pohodě zrekonstruoval například koupelnu. Namísto toho pošle tuto nemalou částku do státní pokladny. Tam ji pan Babiš s paní Schillerovou použijí například na zlevněné jízdné nebo na jiné úplatky voličům.

Z tohoto příkladu je názorně vidět, jak daň z nabytí nemovitostí je jedním z faktorů, které zdražují již tak velmi drahé bydlení a obírají majitele nemovitostí o peníze, kterou by mohli použít na jejich další zvelebení. Přitom inkaso této daně v roce 2018 činilo necelých 13,6 miliard, což není částka, díky které by se položil státní rozpočet.

Pokud to stát s podporou bydlení myslí vážně, měl by tuto nesmyslnou daň co nejdříve zrušit.

Na druhé straně by se měli ministerští úřednici vážně zamyslet nad tím, jak regulovat masívní nákup investičních bytů ze strany cizinců. To je totiž vážný problém, který zásadním způsobem přispívá k bytové krizi především v Praze.

Stát má podle našeho názoru dostatek nástrojů, jak podpořit bydlení především pro mladé lidi a výstavbu sociálních bytů. To by však někdo musel začít myslet na budoucnost této země a ne jenom na momentální politický prospěch.